Vílí povídání pro nejmenší

vila_vetrnka_Grada

O vílách se v pohádkách traduje, že jsou něžné jak kapička rosy. Co když se ale narodí víla, která zdědila po svém otci více kuráže a odvahy než ostatní?

Lence Rožňovské vyšly v loňském roce téměř souběžně v nakladatelství Grada dvě knížky. První z nich, Vojta a Pepík Marcipánek, je prioritně určená jako čtení pro prvňáčky a spíše zaujme chlapce. Ale ani děvčata nepřijdou zkrátka a těšit se mohou z druhého titulu s názvem Víla Větrnka, který se řadí do edice Pohádkové čtení. To se začíná, již docela krátce po svém vzniku, pomalu, ale jistě zaplňovat tituly našich předních autorů.

Víla Větrnka je kouzelným vyprávěním o křehké holčičce, která se narodila na jitrocelovém listu. Její tatínek vítr Větroplach zcela dostává svému jménu. Je to dobrodruh, a tak odvahu, zvědavost, ale i malinko netradiční přístup k životu zdědila i jeho dcerka. Již od narození se lišila od ostatních. Má černé rozježené vlasy a hluboké borůvkové oči. Měsíčkovi, jenž dohlížel na její příchod na svět, se pranic nelíbila. Jenže táta se o svou dcerku dokáže postarat a Větrnka se dostává na louku za třemi potůčky. Zůstává tu, aby se o palouček i s jejími obyvateli starala tak, jak nejlépe dokáže. A protože je velice hodná a nikomu neodepře pomoc, zvířátka ji mají ráda a společně prožívají nejrůznější dobrodružství…

Co zaujme již na první pohled, je celkové zpracování knihy. Ta je na všech stránkách vyvedena ve sladkých odstínech letní louky, provoněné krásnými, na dálku vonícími květinami. Ostatně celé dílo naší přední autorky působí tak, jako by se čtenář ocitl, alespoň na chvilku, v kouzelném snu. Velký podíl na tom mají nepochybně i úžasné ilustrace Anny Šmalcové. Ti čtenáři, kteří již četli jiné knihy z edice Pohádkové čtení a nejen od Lenky Rožňovské, nepochybně tuší, že tituly v této kategorii budou zpracovávány velmi podobně, co se týká efektivních a pozitivně laděných barev, jež na ně budou vyzařovat z každé stránky.

Titul je určen pro děti předškolního a mladšího školního věku a rozhodně jim ho mohu vřele doporučit. Jedná se o krátké pohádky, ve kterých čtenáři najdou příběhy poutavé, psané velmi čtivou formou, jež zaujmou právě ty nejmenší. I přestože se obsah každé z nich vejde na přibližně dvě stránky, mají pro děti zajímavou, i když ne nijak složitou zápletku. Sice se mi zdálo, že některé z příběhů jsou jakoby nedotažené, ale v celkovém pohledu působily pozitivně, snad jen občas s trochu uspěchaným koncem.

Malí školáci knihu mohou využít i k prvnímu samostatnému čtení, neboť věty jsou kratší, obsahují jasně vyjádřená slova a nechybí ani dostatek přímé řeči.

Autorce se podařilo vystihnout i letní atmosféru a zachytit charakterové vlastnosti Větrnky. Při čtení se tak děti mohou velice snadno přenést do světa, kde se sice zlo v určité formě vyskytuje, ale jestliže člověk ví, jak se s ním vypořádat, pak jej nemůže odradit od toho, aby žil vesele, s pozitivním přístupem k životu. Díky Větrnce autorka dětem ukazuje na názorném příkladu, jak bychom se vlastně měli k sobě chovat, aby se náš svět rozzářil v růžových barvách a daleko za sebou zanechal šedivý odstín zloby. Stejně jako v titulu Vojta a Pepík Marcipánek, i zde je pro děti skrytý, výchovný podtext, který jako matka rovněž oceňuji.

Knížku bych doporučila číst s dětmi a v návaznosti na jednotlivé příběhy si pak o dobrodružstvích malé vílí holčičky povídat a to i s přenesením na náš reálný svět.

Dílo Lenky Rožňovské považuji ve své kategorii, pro které je určeno, za velice přínosné, a těším se na další pohádky, jež se objeví v edici Pohádkové čtení…

 

Zdroj:

(http://www.klubknihomolu.cz/32562/vili-povidani-pro-nejmensi/)