Kdo jsem

Narodila jsem se 12. srpna 1955 v Opavě. Do vínku jsem dostala kapku výtvarného nadání. Aplikace z ovčího rouna je má autorská technika. Miluji vše krásné a ryzí co povznáší ducha. Samota, ticho, krása Myslíkovských hůrek a děti, které se stále vracejí do rodného hnízda, to dává mému životu pocit štěstí a radosti.

Kdo ještě jsem

„Budu tolerován, když řeknu, že Evropan, šlechtic ducha, by měl být ten, kdo se neklaní ani sochám z kamene, ani obrazům nebo portrétům politiků, ani idejím, a ani lidem, kdo váží slova a jeden den v týdnu vyhradí odpočinku a modlitbě, kdo ve dnech svátečních nepracuje a prožívá spíše své bytí než konání, kdo ctí svoje rodiče a vychovává svoje děti, jak nejlépe umí, je si vědom odkazu svých předků, a aspoň občas navštěvuje místa jejich posledního odpočinku, kdo se neúčastní ani krádeží, ani vražd, ani ničeho špatného, kdo se nedotkne ani nalezené věci na ulici, která mu nepatří, kdo nelže a na jehož slovo je spoleh, kdo využívá čas, kdo je věrný dívce svého mládí, která se stala jeho manželkou, nezávidí a netouží po tom, co vlastní druzí, když řeknu tohle, budu ještě tolerován? Nebo dostanu nálepku křesťanského fanatika?“

(Marek Vácha, pro Deník N (2019))